Prokletí

napsal Pavel Hrdina

Bušící srdce otřásá mnou v oheň a žár.
Když oči vidí, jaký je život krása a dar,
Neb slunce svítí a láska má žilou protéká,
Neb amor lásku mou rozžehnal.

Ach, pro tebe má lásko, můj poklade,
Do smrti mé srdce bít nepřestane,
Neboť ty jsi tím, co v životě schází,
Žiji životem, a ne mou smrtí.

V slunečný den, kdy nebe je modré, koukám,
Na tebe pod mořem mraků, na louce zázraků,
A vím že jsem svědkem zjevení,
Ty šlechetná krásko mé prokletí.

Tvé oči modré jak samotné nebe,
Tvá duše čistá, jak duše andělská,
Ty jsi múza má spanilá,
Neb tvá krása je jak Edenu krajina.